Hlášení

Oznámení
  • Lack of access rights - File 'http:/www.europeum.org/images/doporuen_energetika.jpg'
  • Lack of access rights - File 'http:/www.europeum.org/images/doporuen_energetika.jpg'
  • Lack of access rights - File 'http:/www.europeum.org/images/konvent energetika.jpg'
  • Lack of access rights - File 'http:/www.europeum.org/images/konvent energetika.jpg'

Analýzy, články, komentáře

Policy brief: Volby do Evropského parlamentu a Ústavní soud České republiky

  • Téměř rok od voleb do Evropského Parlamentu 2014 potvrdil Ústavní soud České republiky ústavnost 5% uzavírací klauzule v českých volbách do EP.
  • Ústavní soud zdůraznil evropský rozměr tohoto volebního pravidla a potenciální destabilizační efekt případného zrušení 5% uzavírací klauzule.

Ústavní soud České republiky potvrdil ústavnost pětiprocentní uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu v ČR. Soud ve svém rozhodnutí zdůraznil, že zrušením pětiprocentní uzavírací klauzule by Česká republika mohla přispět ke snížení stability Evropského parlamentu. Dle názoru soudu nelze tento stabilizační efekt rozumně nastavené uzavírací klauzule ignorovat ani v případě pouhých 21 poslanců Evropského parlamentu volených za Českou republiku. Česká republika by se podle soudu totiž neměla v evropských institucích chovat jako černý pasažér.
 

Policy brief Ivo Šlosarčíka je ke stažení zde (k dispozici pouze v angličtině).
 

Policy brief: Karetní hry a triky národních parlamentů v Evropské unii

Systém žlutých, oranžových a červených karet v rozhodovacím procesu EU a jeho možná reforma tématem aktuálního Policy briefu Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, jehož autorem je Ivo Šlosarčík.
Zavedení systému žluté, oranžové a červené karty, kterými mohou vnitrostátní parlamenty přímo vstoupit do rozhodovacího procesu na úrovni EU, jsou reakcí post-lisabonské Evropské unie na dřívější oslabení národních parlamentů členských států způsobené evropskou integrací. Národní parlamenty potenciál post-lisabonské žluté karty v praxi nevyužívají (kvůli potížím s koordinací aktivace decentralizované procedury) a zároveň překračují limity kartového mechanismu (kvůli záběru svých námitek). Reforma kartového mechanismu tak může v budoucnosti zahrnovat zlepšení meziparlamentních koordinačních procedur,rozšíření a zpřesnění záběru kontrolovaných unijních dokumentů a důvodů jejich přezkumu,či dokonce zavedení mechanismu „zelené karty“,který by národním parlamentům umožnila přimět Evropskou komisi k legislativní aktivitě. 
Policy brief je ke stažení zde.
 

Policy brief: Swimming in clean(er) waters. Have the eurozone accession rules changed?

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM publikoval policy brief Swimming in clean(er) waters. Have the eurozone accession rules changed?, jehož autorem je Piotr Maciej Kaczyński. 

  • Současná ekonomická krize v některých zemích Eurozóny podnítila strukturální změny uvnitř Evropské hospodářské a měnové unie. Zásadní otázkou je, zda se přístupová kritéria Eurozóny změnila nebo ne.

Policy brief je ke stažení zde (pouze v angličtině).


Policy brief: Zhodnocení "Zprávy pěti předsedů"

Institut pro evropskou politiku Europeum vydává Policy brief, ve němž se jeho autor Christian Kvorning Lassen věnuje klíčovým aspektům nedávno vydané Zprávy pěti předsedů.
Předseda Evropské komise Juncker ve spolupráci s předsedy Euro summitu, Euro skupiny, Evropské centrální banky a Evropského parlamentu uveřejnil tzv. Zprávu pěti předsedů (Five Presidents Report). Cílem zprávy je připravit postup dokončení evropské hospodářské a měnové unie - plán zahrnující užší kontrolu ze strany Bruselu, zatímco však zdůraznuje za prvořadé dokončení finančí unie, což "znamená vytvořit lepší život pro všechny občany." 
Policy brief naleznete ke stažení zde (k dispozici pouze v angličtině).

EU vs. Orbán - Fighting for Democracy within the EU

Evropská unie je často oceňována pro svou schopnost podporovat demokratizaci a transformaci ve svém okolí. Je pokládána za normativní sílu a demokratická povaha členských států je brána jako něco samozřejmého. Případ vývoje Maďarska od nástupu premiéra Orbána k moci však ukazuje, že Evropská unie má problém ovlivňovat vývoj demokracie, přístupu k lidským právům a vlády práva v rámci vlastních hranic. Tento článek se věnuje nástrojům, která Evropská unie v případě Maďarska použila nebo diskutovala - nejrůznější deklarace, dozorčí žalobu nebo článek 7 SEU. Bilaterální sankce a pozastavení členství problematických politických stran v politických skupinách Evropského parlamentu jsou další z variant, která byla v nedávné minulosti použita – byť mimo rámec oficiálních procesů v rámci EU. Návrhy na nové mechanismy kontrolující vládu práva a využití ex ante kondicionality v kohezní politice pak představují možné nástroje budoucnosti, na jejichž implementaci, resp. využití se však stále čeká. Článek dochází k závěru, že žádný z výše zmíněných nástrojů nemůže být plně efektivní bez formulace jednotného postoje na evropské úrovni a chybějící politické vůle k důraznějšímu řešení problému.

Policy brief naší kolegyně Zuzany Stuchlíkové naleznete zde.

Analýza: Reformy po italsku: Renziho snaha změnit Itálii

Renzi slíbil reformy úplně ve všech sektorech.

Renzi vzbudil velká očekávání, o to tvrdší může být deziluze.

„Itálie mění směr“. Je Renzi druhý Berlusconi?

Itálie zasažená ekonomickými problémy a krizí důvěry svých občanů v politickou reprezentaci našla v současném premiéru Matteu Renzim dynamického charismatického lídra, který je ochoten provést tolik potřebné reformy pracovního trhu, veřejných financí a volebního systému, které po Itálii žádá Evropská komise s Evropskou centrální bankou. Renzi krátce po svém nástupu představil rozsáhlé návrhy změn v mnoha oblastech a slíbil je všechny uskutečnit ve stávajícím volebním období. Hned při prosazování první velké reformy, Jobs Act, jenž mění zásadním způsobem podmínky na pracovním trhu, musela Renziho vláda překonat jak odpor části veřejnosti, tak vlastní politické strany. Právě snaha uskutečnit slíbené reformy za každou cenu ve snaze vyhovět tlaku EU a bez ohledu na opozici (i ve vlastních řadách) může snížit Renziho popularitu a pokud se k tomu přidá i zklamání z nesplněných slibů, může se Renzi po Berlusconim stát dalším z řady italských charismatických politiků, kteří selhali ve snaze změnit zemi, již mnozí považují za nereformovatelnou.

Nová analýza našeho spolupracovníka Martina Mejstříka k přečtení zde.

Publikace