Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM je think-tankem, který se zaměřuje na programovou, projektovou, publikační a vzdělávací činnost související s procesem evropské integrace.


Hlášení

Blog: Migranti v zemi nikoho a Západní Balkán v šedé zóně

V jakém světle ukazuje současná migrační krize vztahy na Západním Balkáně a jak tamní země poškozuje? Čtěte blog Marka Stojiće.
  • Největší migrační krize v Evropě od 2. světové války vážně podkopává již tak křehké mezinárodní vztahy na západním Balkáně.
  • Jedna z nejvytíženějších hranic v regionu, mezi Srbskem a Chorvatskem, byla otevřena po pětidenní uzávěře, která vyvrcholila zákazem vstupu srbských občanů do Chorvatska.
  • Evropská unie, místo toho, aby se aktivně podílela na řešení sporu, celé dny mlčela až do doby, kdy tato hraniční blokáda začala ovlivňovat už tak oslabené regionální vztahy a citlivou politickou stabilitu.

Zákazem vstupu srbských občanů a automobilů na území Chorvatska, dosáhla krize dosud nevídaných rozměrů, a to od konce devadesátých let, kdy v této oblasti panovaly ozbrojené konflikty mezi dvěma zeměmi bývalé Jugoslávie. Nicméně na rozdíl od mnoha předchozích konfliktů, byl ten nejnovější vyvolán vnějšími událostmi mimo dosah obou zemí – příchodem více než 200 000 migrantů z Blízkého východu. Dosavadní směřování migrantů bylo až donedávna relativně bez problémů, ale stavba plotu na srbsko-maďarských hranicích zabránila utečencům ve vstupu na území Maďarska a přesměrovala je směrem k Chorvatsku. Hranice zde překročilo v průběhu minulých čtrnácti dnů odhadem 85 000 osob. Chorvatská vláda uzavřela státní hranice se Srbskem pro všechny nákladní vozidla, ve snaze zpomalit příliv migrantů. Chorvatská strana tvrdí, že Srbsko ve spolupráci s Maďarskem záměrně zorganizovalo přesun migrantů k jeho státním hranicím. Toto tvrzení však Maďarsko i Srbsko popírají. Situace dále kulminovala. V důsledku rozhodnutí chorvatské vlády, zavedlo Srbsko odvetné opatření v podobě blokování dovozu chorvatského zboží, načež následoval chorvatský zákaz vstupu pro všechny srbské občany a automobily.

Region se tak ukázal naprosto nepřipraven na masový příliv migrantů, přičemž se začaly otevírat staré rány. Srbská média přirovnala současný postoj chorvatské vlády k praktikám chorvatského fašistického režimu během 2. světové války. V Chorvatsku, kde je volební kampaň v plném proudu, se chtěly obě politické strany – nacionalistická opozice i umírněná vládnoucí strana, představit jako ochránci národních zájmů. Tváří tvář pravděpodobné volební porážce i nelítostné kritice ohledně aktuálního řešení krize, obvinil chorvatský premiér Zoran Milanović svého srbského protějška z tajných jednání s Budapeští a chorvatskou opozicí. Toto chování podnítilo maďarského ministra zahraničních věcí Pétera Szijjártó, aby poslal zprávu premiéru Milanovićovi se vzkazem, že by měl nechat Srby a Maďary na pokoji, a namísto místo se zaměřit na svou volební kampaň v Chorvatsku.

Představitelé Evropské unie k této situaci řadu dní mlčeli. Vše se změnilo v momentě, kdy došlo k uzavření hranic a kdy vzrůstající agresivní rétorika začala oslabovat místní ekonomiky a křehkou politickou stabilitu. Bylo potřeba rychlé reakce a silného tlaku ze strany Evropské unie na znovuotevření hranic a otupění nepřátelské rétoriky obou stran. V pátek 25. září Evropská komise požádala Záhřeb, aby "naléhavě" vysvětlil své rozhodnutí, což v konečném důsledku vedlo alespoň k prozatímnímu řešení problému – znovuotevření hranic.

Krize ukázala, že je naléhavě zapotřebí hledat společné, systematické a dlouhodobě udržitelné řešení, jak se vypořádat s bezprecedentní migrační krizí v regionu. Nic totiž nenaznačuje, že by se měl v nejbližší době pohyb migrantů přes Balkán zastavit. Setkání ministrů zahraničních věcí a ministrů vnitra států Evropské unie a zemí západního Balkánu, které se koná 8. října v Lucemburku, bude první příležitostí pro přijetí zásadního rozhodnutí. Jakákoli dohoda ohledně této otázky bude muset zahrnovat rozdělení zátěže mezi tyto státy a stejně tak i zajistit usnadnění pohybu migrantů přes tuto oblast. Kvůli zmírnění tlaku na Chorvatsko se zdá nezbytné přesměrovat určitý počet migrantů ze Srbska do Maďarska.

Tato krize rovněž poukázala na stále křehké a nestabilní mezistátní vztahy v oblasti Západního Balkánu a nedostatečnou základní komunikaci mezi tamními politickými elitami. Proto je zapotřebí nového mechanismu, trvalé a blízké komunikace mezi těmito státy, které zjevně nejsou schopny samostatně zvládat budoucí složité globální výzvy. Otázkou rovněž zůstává, zda vážné ekonomické důsledky jako následek sázky na vlastenectví a národní cítění, přinutí regionální politické elity, aby změnily své myšlení a zaujaly pragmatický a konsenzuálně orientovaný přístup k politice. Kupříkladu jen srbská ekonomika utrpěla ekonomické ztráty v přibližné výši 7 milionů EUR kvůli uzavřeným hranicím. Tyto politické třenice nakonec nevyhnutelně ovlivní desítky tisíc postižených touto krizí, kteří potřebují pomoc. Ti nesmí zůstat bez ochrany v "zemi nikoho", zatímco se státy v okolí budou navzájem obviňovat z toho, kdo je více nepředvídatelný, neorganizovaný a neschopný vyrovnat se s rostoucími problémy.



 Text byl publikován na blogu iHNed.cz